Naše Lóže vznikla jako Lóže spojující bratry z různých slovanských zemí. Vytváříme prostor pro setkávání lidí, které sbližují kulturní kořeny, ale jejichž životní zkušenosti, jazyky a tradice se liší. Právě v tomto záměru má své místo jméno Františka Alexandra Zacha.

František Alexandr Zach (1807–1892), moravský rodák a zastánce slovanské vzájemnosti, patřil k osobnostem, jejichž život a působení přesahovaly hranice jediné země. Narodil se v Olomouci, vyrůstal v Brně a podstatnou část života věnoval Srbsku. Spolupracoval s polskou emigrací a v roce 1848 se účastnil Slovanského sjezdu v Praze, kde zastupoval Srby ze Srbského knížectví. Myšlenka slovanské vzájemnosti tak pro něj měla podobu konkrétní spolupráce.

V Srbsku se významně zasloužil o rozvoj vojenského vzdělávání. Roku 1850 se stal prvním představeným bělehradské dělostřelecké školy, předchůdkyně dnešní Vojenské akademie. Později působil jako první náčelník srbského generálního štábu. Jeho odkaz proto spočívá také ve vzdělávání, předávání zkušeností a vytrvalé práci pro společnost, která se stala jeho druhým domovem.

K našemu pojmenování patří i jeho spojení se svobodným zednářstvím. Veliká Lóže Srbska uvádí Bratra Zacha mezi členy bělehradské Lóže Ali Koč, která v polovině 19. století sdružovala muže různého původu a vyznání. Přestože přesné okolnosti jeho přijetí zůstávají nedoložené, tato tradice přidává jeho jménu pro naši Lóži další význam: připomíná možnost bratrského setkávání přes hranice národností a náboženství.

V Zachově životě nacházíme spojení vlastní identity s otevřeností k druhým. Také slovanský základ naší Lóže chápeme jako východisko k vzájemnému poznávání a širšímu lidskému porozumění. Jméno Františka Alexandra Zacha nám připomíná, že bratrství získává smysl v tom, jak spolu jednáme, jak si nasloucháme a co dokážeme společně vykonat.